Obecná doporučení pro správnou výživu

 

V prvé řadě je nutné zdůraznit, že organismu je třeba dodávat pouze tolik potravy, kolik jí potřebuje. Zjednodušeně lze říci, že je třeba dodržovat zákon rovnováhy mezi příjmem a výdejem energie. Neměli bychom proto přijímat více, ale ani méně, než potřebujeme s ohledem na svou činnost a stav organismu. Je také samozřejmé, že vždy je třeba dodržovat pravidlo umírněnosti a měli bychom usilovat o co nejvyrovnanější stravu bez přemíry jakékoliv suroviny.

Pokud chceme co nejvíce prospívat tělu a pomáhat mu, aby mohlo vytvářet zdravou krev, tak bychom se měli snažit přijímat plnohodnotné a kvalitní potraviny, nejlépe z biologického zemědělství, bez nepříznivě působících přídatných látek a v té době, kdy nám je příroda nabízí. Bohatá na pestrost a z dané oblasti pocházející biologická strava je tudíž nejlepší prostředek, jak našemu tělu nabídnout vše, co potřebuje. Uvedené suroviny bychom se měli snažit jednoduchým způsobem sami zpracovat.

Abychom z přijímaných surovin získali co nejvíce příznivých složek, tak nejvhodnější je pokud možno požívat uvedené potraviny co nejčerstvější. I chemické rozbory, jež sledují úbytek vitamínů během skladování apod., potvrzují že byliny a plody působí na lidské tělo nejpříznivěji v té době, kdy je země přináší.

Je třeba si plně uvědomit, že člověk jako součást přírody podléhá jejím zákonům, a proto se jim musí podrobit buď dobrovolně, či po určitém přinucení, např. vlastní bolestí. Již v dávných dobách byly sledovány rozdílné požadavky našeho těla dle denních rytmů, ročních období a dalších vlivů. Proto je také velmi důležitý čas konzumace stravy.

Čínští lékaři dokonce určovali hodiny maximální činnosti daných orgánů, kupříkladu pro žaludek v době mezi 7-9 hodinou ranní. I dnes většina lékařů doporučuje u většiny lidí vydatnou snídani přibližně v tomto období, kdy též žaludek vykazuje nejvyšší produkci žaludečních enzymů. Tělo tím získá dostatek energie pro první polovinu dne, kdy by měla většina lidí vykazovat největší aktivitu (alespoň teoreticky). Pro doplnění je třeba zdůraznit, že není vhodné snídat ve spěchu ihned jak vstaneme či příliš brzo ráno. Místo toho je prospěšnější připravit si „svačinu“ a tu si sníst o něco později, pokud nám to samozřejmě umožňuje naše pracovní zařazení.

Je samozřejmé, že oběd jako nejpestřejší jídlo dne by měl obsahovat dostatek všech potřebných živin i energie. Zato večeři je vhodné zařazovat spíše lehčí a dostatečně dlouhou dobu před spánkem. Pokud totiž jíme příliš pozdě, a to obzvláště tučná a těžko stravitelná jídla, zatěžujeme tím kromě dalších orgánů také játra, což může mít za následek mimo jiné i ranní nechutenství. Mezi hlavními jídly je samozřejmě dle potřeby možné zařazovat vhodné přesnídávky, svačiny atd. (kupř. ovoce, jogurty či další kysané výrobky).

Mnozí mohou namítnout, že oni mají zcela jiné potřeby na rozložení denního jídla. Toto může být způsobeno výchovou, zvyklostmi, pracovním a životním rytmem či dalšími vlivy. Přesto by se každý měl snažit naučit se podřizovat přírodním zákonitostem. Obecně bychom též měli dodržovat pravidelný stravovací režim (samozřejmě tehdy, jestliže nám to okolnosti umožňují). Pokud určitá pravidla porušíme jednou za čas, nemá to takový dopad, jako když je porušujeme trvale.

Důležité je také prostředí a atmosféra stolování, vnitřní nastavení toho, kdo stravu připravoval i osoby, jež stravu přijímá. Jak důležité je jíst s radostí a v klidu ukazuje též to, že příznivé vnitřní nastavení při jídle a po něm podporuje trávení. Pro každé jídlo je třeba si také vymezit dostatek času, dokonale ho rozžvýkat a poté nechat organismu přiměřenou dobu, aby ho mohl v klidu strávit. Je prospěšné, jíst až poté, když jsme dostatečně strávili předchozí jídlo.

Také je třeba zdůraznit (a to hlavně z důvodu minimalizace rizika kumulace méně příznivých látek obsažených v jednom typu potravin), že vždy je třeba se snažit o co největší pestrost stravy, což znamená střídat jednotlivé zdroje! Upozorňuji také na potřebu různorodosti jak z hlediska barev, tzn. dodržovat určitý poměr všech základních barev, tak chutí, jinak řečeno je třeba zařazovat jídla slaná, sladká, kyselá i hořká. Neměli bychom opomínat ani rozličné bylinky a koření, jež mají při úpravách pokrmů velký význam, neboť mu dodávají nejen mnohé léčivé substance, ale působí též na jemnějších energetických hladinách. Jídlo má proto vonět již „na dálku“ a kromě toho by mělo být „pastvou“ i pro oči, neboť pokud se na nás z talíře „usmívá“ krásně upravené jídlo pestrých barev, podpoří to též naši dobrou náladu.

Aby přinesly co nejvíce posilující energie, tak je též třeba zajistit jejich co nejlepší vstřebávání organismem. Kromě výběru kvalitních, co nejčerstvějších a nejpřirozenějších zdrojů považuji v tomto ohledu za nejdůležitější ztišit se před jídlem a po děkovné modlitbě poprosit o posvěcení přijímané stravy. Tento prastarý úkon má totiž mnohem větší význam, než mnozí tuší!

 

 

 

Základní doporučení pro výběr surovin

 

Pro pokrytí převážné části našich energetických potřeb jsou nejvhodnější škroby. Jejich hlavními zdroji by měly být cereální výrobky, a to alespoň částečně z celozrnných surovin (tmavý chléb, müsli, kaše ap.). Výrobky, jež obsahují též celozrnnou mouku, dodávají organismu kromě energie i dostatek mnohých vitaminů, minerálů a tak důležitou vlákninu. Ta podporuje peristaltiku a tudíž vylučování nepotřebných látek ze střev. Při nákupu pekárenských „celozrnných“ výrobků, bychom místo „obarveného“ bílého pečiva měli preferovat takové, které skutečně obsahují určitý podíl celozrnné mouky, což se ve výrobku viditelně projeví jako rozptýlené nahnědlé šlupičky. Významnější podíl vlákniny obsahuje též běžný žitný chléb, jenž lze plně doporučit, a to i z mnoha dalších důvodů.

Pokud pečete doma, tak vhodné je namlít si den před pečením co nejjemnější mouku například z pšenice (nejlépe je užívat její starší odrůdu špaldu), zalít ji vodou a nechat ji do druhého dne nabobtnat, pokud možno na teplém místě. Pozorujete-li, že již mírně započalo kvašení, tak je to správné, neboť tyto pochody, jež jsou obdobné jako u klíčení, podporují pozitivní procesy probíhající v obilném zrnu a zlepšují i stravitelnost celozrnných výrobků. Poté můžete přidat určitý poměr běžné bílé mouky (kupříkladu stejné množství jako celozrnné), a dále ostatní obvyklé přísady.

Upečete-li si sami, tak máte hlavně tu výhodu, že můžete dle svých poznatků volit co nejvhodnější suroviny a naopak se vyhýbat těm, které lze na základě výše uvedených úvah označit jako nevhodné. Vždyť si do těsta jistě nebudete vědomě přidávat chemické látky, běžně užívané u průmyslových výrobků. Naopak se zřejmě budete snažit používat pokud možno co nejpřirozenější i nejkvalitnější suroviny. Chcete-li se co nejvíce přibližovat k ideálnímu stravování, tak můžete nahrazovat cukr medem, kupovaný vanilkový cukr kůrou z vanilky, umělé margariny máslem, chemické kypřidlo běžným droždím atd.

U stále oblíbenějších müsli výrobků je výhodná obzvláště jejich kombinace s dalšími zdravotně prospěšnými složkami (ořechy, sušené ovoce apod.), široká nabídka vyráběných typů a sladká chuť, kterou mnozí vyhledávají. Méně vhodné jsou však příliš „navoněné“ komerčně nabízené typy - u takovýchto výrobků se vyplatí bděle sledovat všechny užité přísady! Chcete-li si obohatit sortiment o müsli, jež si sami připravíte, tak doporučuji opražit nejprve v troubě na suchém plechu ovesné vločky se semínky či s ořechy, poté přidat trochu másla, zamíchat a opět péci. Započnou-li vločky trochu hnědnout, lze přidat med a při občasném míchání dopéci tak, aby příjemně zhnědly, ale přitom se nepřipálily. Na konci lze přidat ještě rozinky a ti obzvláště mlsní mohou tento základ smíchat i s dalšími pochutinami dle své chuti, či hmotu vhodně vytvarovat. Konečný výrobek dosušte při nižší teplotě tak, aby po vychladnutí příliš nelepil.

Též z hlediska běžného přislazování pokrmů či nápojů doporučuji užívat ponejvíce med či další přirozené suroviny s touto chutí. Pokud je to možné, tak se vyhýbejte umělým sladidlům. Jelikož chuť na sladké je zcela přirozená potřeba, což mnohé svádí až k přemíře cukru, je vhodné pravidelně zařazovat přirozeně sladká jídla např s tepelně zpracovaným ovocem, marmeládou či další výše uvedené dobroty.

Tuky jako zdroj energie je vhodné užívat v nižším množství, než je obecně běžné. Jejich přebytečný příjem vyplývá nejvíce z tzv. tuků „ukrytých“ v mnohých průmyslových výrobcích. Při běžné přípravě jídla by měly být upřednostňovány kvalitní tuky a to hlavně máslo, slunečnicový olej (nejlépe za studena lisovaný) apod. Z důvodu možných nepříznivých změn by neměly být zpracovány při příliš vysoké teplotě. V každém případě je třeba se vyhýbat přepáleným tukům a výrobkům na nich připravených.

Také je třeba věnovat pozornost přiměřenému přísunu co nejkvalitnějších bílkovin. Jejich nejvydatnějšími zdroji jsou libové maso (nejlépe čerstvá rozličná drůbež, králík, telecí a další typy), vejce, mléčné výrobky (tvrdé sýry, tvaroh, jogurty apod.) a další živočišné suroviny. Jejich příjem však nemusí být tak vysoký, jak je běžně zvykem. Obzvláště není vhodné jíst neúměrně často a v přebytečném množství maso, neboť tehdy se v těle výrazně zvyšuje obsah určitých nepříznivých látek. Při některých onemocněních je samozřejmě vhodné dočasně jíst pouze bezmasou stravu. Na druhou stranu většině lidí neprospívá, pokud chtějí tento typ potravin naprosto a trvale vynechávat, neboť obsahují mnohé pro nás nepostradatelné látky (limitující je hlavně vitamin B12).

Jak je všeobecně známé, tak lékaři i ostatními je doporučována pravidelná konzumace ovoce a zeleniny. Alespoň část z těchto surovin je vhodné přijímat v čerstvém stavu, kdy nebyly tepelným či jiným zásahem poničeny mnohé potřebné látky (kupř. vitamin C). Za nejvhodnější považuji sezónní typy naší produkce, či druhy pocházející z našeho zeměpisného pásma. Upřednostňujte pokud možno ty suroviny, jež si sami vypěstujete, či je nabízí někdo z vašeho okolí. Případně je vhodné nakupovat od drobnějších pěstitelů, neboť ti by měli nabízet čerstvější zboží, jež bylo pěstováno u nás. Jestliže toto není možné a nakupujete-li tyto suroviny v běžném obchodě, tak kromě kvality sledujte i zemi původu, jež má být dle zákona uváděna a takovémuto písemnému prohlášení lze celkem věřit.

 

 

Kromě čerstvých surovin lze využívat i nezanedbatelný obsah mnohých nepostradatelných látek u tepelně zpracovaných pokrmů, např. ve formě zeleninových vývarů, sušeného ovoce atd. Chtěl bych proto vyzdvihnout moudrost našich babiček, které zdůrazňovaly význam polévek a omáček získaných z vývarů. Přispívaly tímto nejen k zásobování tekutinami, ale i mnohými minerály a elementy.

Zařazujte proto dle potřeby jak určitou část syrové stravy, tak i potraviny tepelně upravované. Tepelné zpracování má své opodstatnění, neboť tím jednak snižujeme obsah mnohých nepříznivých látek, jednak stravě dodáváme i další druhy záření vycházející z živlu ohně. Na tento přirozený postup přišli již naši dávní předci a proto se suroviny i voda běžně tepelně zpracovává. Mnozí již také sami na sobě určitě pocítili, že kupř. teplé nápoje působí odlišně, než studené.

Užívání kapalin a pokrmů s rozdílnou teplotou či zpracováním má velký význam, jelikož tím můžeme též harmonizovat náš organismus a napomoci mu lépe se vyrovnávat s proměnlivými vlivy okolí, např. s nižší okolní teplotou. Vařením, pečením atd. se sice snižuje obsah určitých látek (např. vitaminu C), ale mnohé další účinné látky se uchovávají a často jsou po povaření a rozpuštění ve vodě pro tělo lépe vstřebatelné.

 

výňatek z knihy „Tajemství výrobců potravin“, Vít Syrový

knihu je možné objednat na  http://natur.toe.cz